v Cestování

Autem do Bulharska

přečteš za 7 min

Do Bulharska vedou více či méně dvě cesty. O něco málo delší, ale bezpečnější přes Srbsko a nebo kratší přes Rumunsko. My jsme zvolili cestu Srbskem a tu také budu popisovat.

Přesnou trasu jsme jeli Bystřice pod Hostýnem, Brno, Bratislava, Budapešť, Bělěhrad, Sofie, Burgas, Sozopol. Tedy Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko. Celková vzdálenost cesty je 1610km a zvládli jsme ji za necelých 20 hodin. Kdyby tak dlouho nezdržovali na hranicích Srbska, dalo by se to zajet o hodinu rychleji.

Vyjížděli jsme v Neděli 22.8.2010 dopoledne, něco kolem půl 11. Cesta probíhala nadočekávání dobře. V Kroměříži jsme najeli na dálnici a až na pár kilometrů jsme z ní sjeli 150km před Bulharskými hranicemi. Tam se cesta začíná klikatit a stoupat do hor. Projížděli jsme soustavou tunelů a úzkých horských cest až do Bulharska. Bulharsko moc dálnic zatím nemají, takže se jede částečně po dálnici 130km/hod. a částečně 90km/hod. mezi městy.

Kritická místa na orientaci jsou určitě Budapešť, Bělehrad, Sofie, Burgas. V Budapešti je potřeba si zapamatovat číslo cesty, po které máte jet. Sjezdy nemají totiž napsané města, ale čísla silnic jako M1, M2… Bělehrad se projíždí skrz město více méně pořád rovně směrem na Niš a Sofii. Do Niše se jede krásně po dálnici, kde se z ní sjíždí na Sofii. Sofii lze objet severním nebo jižním obchvatem. My zvolili severní a byl to hotový tankodrom. Každých 50 metrů nějaká díra, takže omezení na 60km/hod. bylo opodstatněné. V noci nás tam dokonce zastavila Policie a chtěli vidět dálniční známku. Ta v Bulharsku neplatí pouze na dálnice, ale i na silnice I. třídy, takže se vyplatí si ji koupit hned na hranicích. Celým Bulharskem vás pak provází různá nepochopitelná omezení rychlosti od 30–80km/hod. Krásná rovná cesta, rovná vozovka a značka omezující rychlost na 60km/hod. vám krásně hraje na nervy.

V Bulharsku není povinné denní svícení. V průvodci se píše, že ten kdo svítí na sebe jen upozorňuje policii, že je cizinec. Možná někdy v minulosti tohle platilo, ale s rozsvícenými světly jsme potkávali více jak polovinu aut a nebyli to jen cizinci, ale i samotní bulhaři. My svítili jen když byla snížená viditelnost.

Projíždět Burgasem v Neděli 6:00 je krása. Nějaký provoz už je, ale nic velkého. Do Sozopolu přijíždíme před 7 hodinou.

S ubytováním je to podobné jak v Chorvatsku. Můžete si ho najít a zamluvit předem nebo dojet na místo a hledat až tam. Volných pokojů bylo ke konci srpna dost.


SLOVENSKO
Hraniční přechod CZ-SK a SK-HU je bez problémů. Evropská unie prostě nemá chybu. Slovenskou dálniční známku kupte až za hranicema, protože u nás jsou o něco dražší. Pokud jedete na dvoutýdenní dovolenou, vyjde lépe koupit měsíční známku. Rychlostní limit vás zajímá jen dálniční a to 130km/hod.

MAĎARSKO
Patří také do Evropské unie a hraniční přechod přejedete rychlostí 40km/hod. Dálniční známku (vignette) si kupte taky až u nich. Platba kartou není problém. Rychlostní limity jsou stejné jak u nás (50–90–130).

SRBSKO
Tady to už taková sranda není. Při vstupu do Srbska se celníci tváří jak bozi a také se tak chovají. Při prohlížení pasů chtějí stáhnout okýnka a postupně se dívají na všechny osoby v autě. Při vyjíždění ze Srbska jdou ještě dál a nechají si otevřít kufr, do kterého musí nahlédnout (stáhnout roletu, oddělat pevnou polici jak má třeba felicie) a ty nejpodezřelejší odstavují na parkoviště, kde jim z auta vyhážou všechny věci. Všimli jsme si, že tak mají spadeno hlavně na Němce.

V Srbsku neplatí náš řidičský průkaz evropské unie. Před odjezdem si tak musíte vyřídit speciální zahraniční pas. Dělají ho na počkání v obcích s rozšířenou pravomocí za 50kč. My jsme měli v autě dva řidiče, kteří si tento řidičák vyřídili a stačí to. Jeden člověk by Srbsko vpohodě přejel celé sám, ale když se můžete střídat je to veselejší.

Rychlostní limity jsou 50–80–120km/hod. Ta osmdesátka se někdy špatně dodržuje a 120 na dálnici je taky nezvyk. Ale když jsem nastavil tempomat tak to šlo.

BULHARSKO
Je již také členem EU, takže na hranicích pohoda. Jízda autem už ale není takový klid. Jak jsem psal výše, na hodně úsecích jsou nesmyslně postavené značky na omezení rychlosti a jen s vypětím všech sil je dokážete dodržet. Výstavba dálnic je teprve v začátcích, ale i tak se pár úseků najde.

Zpoplatněné jsou kromě dálnic i silnice I. třídy, takže znovu upozorním, že dálniční vignettu je dobré koupit hned po překročení hranic. Zrovna v Sofii na obchvatu nám dálniční známku kontrolovali policajti.

Chceš něco dodat?

Komentář